K pečené husičce nebo kachničce musí být i dobré zelí. U nás děláme hlávkové zelí moravské zadělávané, ale máme rádi i zelí kysané. Již několik let ho děláme pod Omnia víčka. Musíte si sehnat zelí krouhárenské, my jsme ho letos měli opět z Roudnice nad Labem. Zelí z dovozu pro tento účel nekupuji, protože ne všude pěstují zelí na krouhání , ale je to tzv. zelí salátové a to špatně kysá. Takže zelí najemno nakrouháme do velkého hrnce,
přidáme najemno na kolečka nakrájenou cibuli, prosolíme a okmínujeme. Na 1 kg zelí dávám 3 dkg soli. Kmínu jen špetku , aby nebylo zelíčko hořké. Prosolené zelí necháme 2-3 hodiny odstát, pěkně pustí šťávu, potom ho napěchujeme do zavařovacích skleniček a uzavřeme Omnia víčky. Skleničky uzavřeme zavařovací "hlavou"! Naskládáme je do hlubokého pekáče nebo UH přepravky, necháme je někde v teple asi tři týdny. Zelíčko pěkně vykysá. Potom ho můžeme přenést do sklepa. Já ho nechávám v teple více než tři týdny, řekla bych, že téměř pět týdnů. Takto připravené zelí Vám vydrží déle než rok, minulý týden jsem připravovala k pečené kachničce dokonce předloňské zelí a bylo výborné. Nemusíte vlastnit originální struhadlo, pokud děláte menší množství, můžete nastrohat zelí na "V" krouhači .
Každý rok takto zpracuji 50 kg hlávkového zelí a vždy se po něm jen zapráší. Vaříme ho jako přílohu k pečínce s houskovým nebo bramborovým knedlíkem, ale i ke chlupatým a špekovým knedlíkům a nebo do segedínského guláše, který dělám i z kachny s bílým vínem, je to delikatesa, ale o tom zase někdy příště.