Vítejte na farmě ...na tom našem dvoře všechno to krákoře, ale bývalo to i jinak.Vyrostla jsem na venkovském dvoře a k chovu domácích zvířat jsem měla po celý život kladný vztah a tak bylo celkem přirozené, že jako první jsem si pořídila na dvorek hejno slepic a jednoho krásného kohouta, vše plemene Vlaška koroptví. Po dvorku chodila landéská husa a houser. Slepičí vajíčka jsem spotřebovala v kuchyni a husí jsem darovala přátelům a kamarádkám aby si z nich vytvořili kraslice. Neměla jsem líheň a husa nezasedla, tak alespoň někdo měl z vajec užitek. Jednoho dne nás navštívila liška, husy neodnesla, ale zůstalo mi jen pár slepiček a naštěstí i kohout. Byla jsem rozhodnutá, že už nikdy nebudu chovat na dvorku žádná zvířata, ale nedalo mi to. Byl u nás nezvyklý klid. Na velkém dvorku a přilehlé zahradě se těch pár slepiček doslova ztratilo. V té době jsem už měla líheň, sice ze staré ledničky, ale o důvod víc vyzkoušet, jestli to bude fungovat. Nasbírala jsem vajíčka od Vlašek a dala jsem je do líhně. Za 21 dní bylo hejno kuřátek. Měla jsem z nich ohromnou radost. Ke slepičkám přibyly perličky, krůty a další rok i husy. Ani jsem si neuvědomovala, jak mě moje záliba v chovatelství pohlcuje. K Vlaškám přibyly Hempšírky a Wyandotky, máme husy landéské a německé nosné, kachny pekingské a farmářská kuřata, přebytky prodáváme. Moje záliba pohltila i mého manžela, který mi ve všem pomáhá. Od známého jsme si pronajali louky a začali jsme i s chovem oveček. Chováme ovce romanovské křížené masným plemenem a mohu říct, že jejich masíčko je delikátní. Uvažuji o rozšíření chovu ovcí a hus.

28. března 2014

Naše nová králice Vajliška

Před nedávnem jsem dostala od svého příbuzného chovnou samici.  První porod se nám nevydařil, tak snad napodruhé to vyjde. Jmenuje se Vajliška.

Vystavil v

1 komentář:

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)